Vlčí hora u Černošína

Vlčí horu zná každý sběratel. Buď už na ní byl, nebo se na ní teprve chystá, ale určitě toto naleziště není třeba nijak zvlášť představovat. Je to místo s velmi bohatými výskyty kaersutitu a augitu. Oba zmíněné minerály se nacházejí jednak ve formě volných krystalů, které se zvětráváním tufu uvolňují a dají se sbírat v širším okolí samotné hory, ale také krystalů přímo zarostlých do samotného tufu, které jsou pro každého sběratele daleko atraktivnější variantou.

Dokonale formované černé krystalky jsem obdivoval již na základní škole, když je spolužák donesl od staršího sběratele. Přesto jsem se na Vlčí horu vypravil poprvé
až v roce 2020. Kdo se sem vypraví, nemůže odejít s prázdnou. Krystalky se dají po dešti sbírat již na louce cestou k samotné Vlčí hoře. Můžete zvolit i variantu, kdy si vlezete za elektrický ohradník a společnost vám budou dělat pasoucí se krávy.

Při své první návštěvě jsem neměl to štěstí, aby se mi podařilo vykopat vzorek
s krystalem zarostlým do tufu. I tak jsem se radoval ze spousty volných krystalů, které jsem si odnesl do sbírky.

Vlčí hora je krásným místem i pro rodinný výlet. Nedaleko se nachází zřícenina hradu Volfštejn.

Při své druhé návštěvě, na kterou jsem si počkal skoro celý rok se mi sice podařilo vykopat dva kousky kaersutitu zarostlých do tufu, ale byly to fakt mrňousové a ke všemu byly oba krystalky uštípnuté. Ten den jsem ale našel čtyřcentimetrový krystal a tak jsem ani tentokrát na Vlčí horu nezanevřel, ale vzhledem k tomu, že mě od rána třeštila hlava, bylo jen lehce nad nulou a mazlavá hlína mi ušpinila vše, čeho jsem se dotkl upatlanýma rukama, říkal jsem si, že si dám zase na delší dobu s touto lokalitou pohov.

Moje třetí a zatím poslední návštěva se uskutečnila opět téměř přesně po roce. Původně jsem se vydal do Stříbra okouknout pole s pyromorfity a nakonec jsem se rozhodl zajet
i sem, protože to je od prvního naleziště jen patnáct minut autem. Na poli poblíž Sytna jsem se seznámil se svým novým šutráckým kamarádem Pepou a protože na Vlčí hoře ještě nebyl, zatoužil se tam podívat také. 

Na rozdíl od minulé návštěvy bylo víc sucho a tudíž červená hlína nelepila tolik jako za vlhčího počasí. S Pepou jsme si vyměňovali historky a přitom lehce čechrali místní terén malými krumpáči. Za necelé dvě hoďky hledání jsme měli oba spoustu vzorků a já dokonce několik kusů tufu, ve kterých byly jen lehce tušit nějaké zarostlé krystaly.
Zdejší hlína je opravdu hodně mazlavá a často se při snaze otřít vzorek rukou ještě víc upatlá. Kromě běžných velikostí krystalů okolo dvou centimetrů se na mě ve chvíli, kdy už jsme si řekli, že končíme, vykulil odkudsi z hlíny pořádný macek. Prohlížením krystalu na dlani jsem tušil, že je jistě větší než ten, co jsem našel vloni. Odhadl jsem ho na víc než pět centimetrů. Po změření doma má rovných šest.

Tenhle krystal má rovných 60mm na výšku, zatím je to můj největší úlovek.

Největší radost jsem však měl z dvojčete augitu zarostlého v tufu, které jsem v plné kráse odhalil až po umytí. Musel jsem mu trochu pomoct preparací, aby pěkně vykukoval. Mám z něj obrovskou radost a přestože augity nejsou žádnou vzácností mezi minerály, já si tenhle nález opravdu považuji, však jsem si na něj dva roky počkal. 

Pohled na srostlici krystalů augitu zarostlou v matečné hornině.
Velikost vzorku: 85x65x60mm.

Srostlice krystalů augitu z různých úhlů. Rozměry: 41x30x30mm.

Další čerstvě umytý vzorek se zarostlým krystalem.

Další povedená srostlice krystalů augitu. Výška krystalu: 25mm.