Třenice

Na banneru se sloganem je u této lokality makrofotografie eleonoritu, což je můj nejoblíbenější třenický minerál. K jeho nalezení jsem se dopracoval až po mnoha návštěvách na této lokalitě. Třenice jsou nejčastějším cílem mých sběratelských výprav. Do konce července 2021, kdy píšu tyto řádky, jsem tam byl více, než stokrát. Stejně jako u Těškova je hlavní výhodou příjemná dojezdová vzdálenost. Ve Třenicích (někdo by napsal ve Třenici) jsem z domova za necelých čtyřicet minut jízdy autem, což je paráda.

Na žádné jiné lokalitě jsem neprohrabal tolik materiálu jako tady. Občas jsem kopal,
ale velice často také jen "paběrkoval" přehrabáváním se v kamenné suti ve zdejším svahu. Úspěšnost nálezů u obou druhů hledání je zhruba na stejné úrovni. Někdy jsem
se při kopání nadřel jako kůň a domů jsem si odnášel dva, tři solidní kousky a jindy jsem dorazil jen s kladívkem, seděl jsem uprostřed suti a rozbíjel kameny, které mi přišly pod ruku. Kolikrát jsem takto bez námahy našel nádherné vzorky, takže jsem se na čas věnoval jen této činnosti a krumpáč jsem na lokalitu vůbec netahal.  

Za tu dobu, co do Třenic jezdím jsem zažil, jak se lokalita díky aktivní činnosti sběratelů (mezi ně počítám i sebe), proměňuje. Jednou strkáte hlavu do "jeskyně", abyste z jejích útrob vykopali kus droby s pěknými agregáty wavellitu a když přijedete za týden, jeskyně tu už není, protože tu někdo pořádně "zamakal". Nezbývá tedy, než se pustit do práce
a odkopat nemalou vrstvu suti, než se opět dostanete k primárnímu zdroji. Několikrát
se mi také stalo, že jsem musel začínat "od nuly". Jednou jsem dva dny kopal, abych
si připravil "půdu" pro finální hledání a když jsem dorazil další den, tak bylo všechno,
co jsem odkopal zasuceno. Stačí, aby byl silnější déšť a půda se prostě sesune. Přírodu nezajímá, že jste málem vypustili duši. Člověk musí tyhle věci brát sportovně.

Když jsem do Třenic začal jezdit, tak jsem "pásl" jen po wavellitech, které jsou samozřejmě největší zdejší atrakcí. Méně znalé sběratele (kterým jsem byl na začátku také,ani nenapadne, že by měli pátrat i po jiných fosfátech a to jich Třenice nabízejí opravdu požehnané množství.

Kulovité agregáty wavellitu, na kterých jsou drobné kulovité agregáty kakoxenu. Velikost vzorku 90x80x30mm.

Zdejší strengity, variscity a kakoxeny jsou neméně krásné, než wavellity. Není jich tu sice tolik, ale o to větší radost člověk má, když se mu na ně podaří narazit. Kakoxenu je místy opravdu požehnaně. Většinou však tvoří jen tenoučké žlutavé povlaky, které můžete neopatrným počínáním zcela "vygumovat". Vzácněji se vyskytnou
i prostorovější sférické agregáty kakoxenu, to když byla puklina v drobě větší
a kakoxen měl možnost narůst do "kuliček". Největší parádu tady umějí vyrobit kakoxeny spolu s variscitem, který je někdy dokáže obalit tenkou krustou a výsledek pak připomíná miniaturní ledové kroupy. Pod mikroskopem je to dechberoucí podívaná.
Párkrát se mi podařilo objevit, jak variscit vytvořil na kakoxenu agregáty, které vypadají jako ledové květy.

Kakoxen potažený variscitovou krustou, který vytváří neskutečně krásnou scenérii.
FOV 10mm.

Zdejší strengity sice nevynikají tak dokonalými krystaly jaké vytvářejí třeba v Těškově, ale často překvapí svou barvou. Jedná se o al-strengit, který vyniká pestrou barevnou škálou. Našel jsem zde oranžové, zelené a dokonce i nádherně azurově modré
al-strengity. Variscit zde vytváří bělavé nebo světle zelené povlaky a žilky a nejkrásnější je, když se vám podaří otevřít dutinku s jeho kulovitými agregáty. Jsou milimetrové,
ale občas je jimi posetá i plocha o velikosti několik centimetrů čtverečných.

Když mi jednou František Janouš, jehož cenných rad si moc vážím, napsal, abych se zkusil podívat také po dufrénitu a beraunitu, otevřel mi tím nové obzory. Krátce po té, co jsem se začal více zajímat o partie, ve kterých se tyto fosfáty nalézají jsem objevil svůj první dufrénit. Byla to jen milimetrová "kulička", ale já měl radost, jakobych objevil Ameriku. Asi týden nato jsem našel dokonce eleonorit. Jednalo se jen o tenkou vrstvu s tímto nádherným minerálem, ale tento nález způsobil, že jsem začal cíleně pátrat po dalším vzorku. Během jednoho měsíce se mi podařilo najít více než deset vzorků s eleonoritem. Jeden hezčí, než druhý. Pod mikroskopem je to vážně skvostná podívaná! 

Eleonorit se zřejmě nacházel jen v partii, kterou jsem zakrátko "vytěžil", protože poté jsem už nenašel ani jeden vzorek, ale kdo ví, možná se to povede zrovna vám, až se sem za fosfáty vypravíte. Třenice mají své kouzlo v každé roční době. Hledal jsem tu v létě
i v zimě, ve třiceti stupních i v pěti pod nulou. Jediná výjimka je mokro, nejezděte sem, když bude moc vlhko a už vůbec ne za deště. Wavellity nejsou na mokré drobě vůbec vidět a navíc to ve zdejším blátíčku pořádně klouže. 

Třenice jsou ideální lokalitou i pro výlet s dětmi. Dole v suti si mohou najít svůj kousek wavellitu a je tu božský klid. Přeji krásné nálezy!

Tenhle druh wavellitu se tu nenachází často. Většinou narazíte na radiálně uspořádané paprsčité agregáty nebo žlutavě zbarvené kulovité agregáty. FOV 10mm.

Pohled na svah se sutí, ve které se skrývá mnoho neobjevených pokladů v podobě třenickýchfosfátů.

Tenhle nádherný vzorek jsem nalezl v suti při "paběrkování" Na první fotce z místa nálezu je pokrytý vrstvou prachu. Na druhé fotce už je po umytí v plné parádě.
Jenom den předtím jsem dvě a půl hodiny kopal a nenašel jsem nic, nad čím by "zmlsaný" sběratel zajásal.

Paprsčitě uspořádané agregáty červeno-hnědého eleonoritu a kulovité agregáty dufrénitu.
FOV 10mm.