Odejděte z blázince tvořeného myslí.
Označení blázinec není vůbec přehnané, to, co dokáže vytvořit nezvládnutá mysl se jinak nazvat nedá.
Na světě existuje bezpočet metod a způsobů
jak ovládnout mysl.
Jistě je to prospěšné, protože se můžete na čas zbavit nejrůznějších strachů, špatných návyků a dalších nechtěných trablů, které Vám komplikují bytí. Na tom by určitě nebylo nic špatného, problém je v tom, že Vás všechny dovedou do stejného cíle. Tím cílem je - naučit se existovat v blázinci. Tohle je jedna možnost. Bohužel ji volí většina lidí. Samozřejmě, že to dělají v dobré víře. Jak řekl již Sokrates – „Člověk se může rozhodnout jen pro to, co považuje za dobré.“
Druhá volba spočívá v tom, že z onoho blázince odejdete na svobodu. Napořád.
Chce to kuráž, upřímnost k sobě samým a vytrvalost. Výsledek je však nesrovnatelný
s variantou číslo jedna. Pokud to nevzdáte, nemůžete minout cíl. Tahle volba totiž není žádnou uměle nebo nově vytvořenou výukovou metodou, u které se teprve v průběhu zavádění do praxe mohou ukázat i její slabiny nebo vyloženě nefunkční stránky.
Je totiž Vaší přirozeností, jen jste se ji odnaučili vnímat. Jejími garanty jsou moudré duše, které dokázaly mysl překročit a již po mnoho staletí se snaží ukázat lidem cestu vedoucí ke svobodě. Krišna, Buddha, Mohammed, Ježíš a mnoho dalších známých i anonymních učitelů.
Smutným paradoxem zůstává i po staletích fakt, že většinová společnost, takové lidi často označila i označuje za blázny, aniž by si uvědomovala, že jsou jedněmi z mála, kterým se dveře blázince podařilo opustit. Skuteční blázni se pořád dokola smějí těm, kteří se uzdravili. Další z party chovanců zapáleně uctívají v rámci nejrůznějších náboženství některé z těchto průkopníků svobodné mysli, protože také nepochopili nic z jejich poselství.
Církve, které vznikly několik staletí po „živých vystoupeních“, pokračují v šíření nesmyslů, nepochopených poselství a domněnek, pochopitelně zcela záměrně bez „autorizace“ skutečných tvůrců. Živná půda pro všechny, kdo dávají přednost polotovarům před vlastní výrobou.
Nastavené systémy společnosti nikdy nebudou podporovat snahu chovanců o odchod na svobodu, neboť samotné blázince „láskyplně“ spravují. Proč? Z nevědomosti i z vypočítavosti. Chovanci se dají snadno opít rohlíkem, takže mohou posloužit k různým účelům. Čím dál modernější a uživatelsky příjemnější vybavení takových ústavů je pro většinu lidí vlastně tím nejlepším, co si dokáží představit. Proč měnit dávno odzkoušené
a dokonale fungující.
Jen občas se stane, že dojde u někoho k vysazení stanovené dávky antidepresiv
a v nečekaně střízlivém stavu pak tento člověk pocítí touhu po změně. Takový šťastlivec pak zjistí, že nově získaná svoboda nemá hromadu nechtěných vedlejších účinků, jako medicína, kterou dobrovolně užíval v domě za zamřížovanými okny. Jaká úleva a ten nový rozhled – vážně tam ty mříže na oknech a ostnaté dráty na plotech byly i předtím?
Blázinec je ještě laskavé označení, možná by víc seděl název vězení. A rovnou to s nejvyšší ostrahou. Ano, takhle vypadá skutečná realita bez nasazených brýlí s tou virtuální. Že ji tak nevidíte? Nevadí. Třeba pro Vás ještě není ta pravá chvíle. Svobodná volba je bonusem zdarma. Tato nabídka není časově omezena.
Většina věcí, které se dějí po překročení mysli se vlastně popsat nedá, jedná se o jakousi licenci, slova jsou velmi omezeným prostředkem. Tomu, kdo se narodil slepý, nedokážete popsat, jak vypadá ta či ona věc, hluchému člověku těžko předáte dojem z poslechu vaší oblíbené skladby. Nemají s čím srovnávat a jejich představa a fantazie se zcela jistě liší od vnímání toho, kdo vidí i slyší.
Stejné je to s duchovním poznáním. Skutečná realita je sice jen jedna, ale ego neumí vnímat jinou, než tu, kterou důvěrně zná již od malička. Není hluché ani slepé, ale chová se tak. Hned po narození dostalo klapky na oči a špunty do uší. Teprve ve chvíli, kdy se vybavení porouchá, může zahlédnout nebo zaslechnout něco, co mu bylo předtím skryto.
Nerozumí tomu a navíc má velký strach z neznáma a tak raději co nejrychleji porouchané vybavení opraví. Klapky na očích udělá pro jistotu o něco větší a špunty zastrčí hlouběji do uší. Co kdyby se nedej bože objevilo zase něco neznámého a nebezpečného. Správnost takového konání potvrdí fakt, že to tak dělají všichni okolo. Skutečná realita zůstává pro většinu lidí neobjevena a ta, kterou jako skutečnou vnímají se v nevědomosti pomalu ale jistě mění na čím dál zamotanější spleť nesmyslů.
Ego, které dlouho ovládalo mé konání, na tom nebylo jinak. Klapky na očích, špunty v uších a hurá do světa. Samozřejmě, že jen do toho, který se skrývá za vysokou zdí blázince. Když konečně pochopíte, že by bylo lepší nenechat za sebe rozhodovat i konat ego , zatoužíte zeď blázince přelézt. Dostat se k ní trvalo dlouho, zahrada kolem je obrovská.
Mysl je velice dokonalý a užitečný nástroj, pokud ho dokážeme používat tak, jak se používat má. No jo, jenže, kde najít nějaký manuál? Pokud ho někdo měl, rozhodně nám ho neukázal. Proč nám pořád někdo něco tají! Kdepak, milé ego, zase zbytečně začínáš hledat viníka jinde. Ve skutečnosti nikdy žádný manuál neexistoval a ani existovat nebude.
Mysl není dokončený výrobek, pořád přicházejí nové, vylepšenější verze. Proto není možné dostat do standardní výbavy nějaký příbalový leták. Není ani v žádné prémiové verzi. Vždy se bude jednat jen o praktické zkušenosti z řad fanoušků daného tématu. Stal jsem se jím také, proto jsem se pustil do psaní těchto řádků.
Když začalo přicházet uvědomění odhalující zatím nepoznané, byl to pro mysl ze začátku hodně veliký šok. Ještě dlouho se snažila vzdorovat a vrátit věci do starých kolejí, ale nakonec se i ona unavila, protože pochopila, že nemá cenu zkoušet bojovat se svým skutečným stvořitelem. Musela se smířit s tím, že bude od teď pracovat jen tehdy, když o to bude požádána. Nakonec pochopila, že je jí takhle daleko lépe, než předtím.
Pokud Vás zajímá, jak probíhal postupný proces sebepoznávání a odstraňování naučených vzorců myšlení, proklikněte na stránku s názvem: KDO JSEM JÁ.